Doprava nad 3000 Kč zdarma
14 denní garance vrácení peněz
Doživotní záruka Viz podrobnosti
Vyzvedněte si své nákupy na našem výdejním místě
25.12.2017

Všechny optické teleskopy lze rozdělit podle typu hlavního prvku zachycujícího světlo na čočkové, zrcadlové a katadioptrické neboli zrcadlo-čočkové dalekohledy. Všechny typy konstrukce mají své výhody a nevýhody. Při výběru provedení je třeba vzít v úvahu několik faktorů – účel pozorování, podmínky, požadavky na přepravitelnost a hmotnost, stupeň aberací, cena apod. Abychom vám celý proces, jak si vybrat teleskop, usnadnili, řekneme si něco o charakteristikách nejoblíbenějších typů moderních dalekohledů.

Refraktory (čočkové dalekohledy)

Čočkové dalekohledy jsou historicky prvním typem teleskopů. Objektiv představuje dvojvypuklá čočka, která v tomto dalekohledu zachycuje světlo. Její funkce je založena na vlastnostech konvexních čoček, které lámou světelné paprsky a shromažďují je v určitém bodě – ohnisku. Čočkové dalekohledy se proto často nazývají refraktory (odvozeno z latinského výrazu refract pro „lámat“).

V Galileově dalekohledu (sestaveném v roce 1609) byly použity dvě čočky, které zachycovaly co největší množství hvězdného světla a umožnily tak lidskému oku spatřit do té doby neviditelné hlubiny vesmíru. První čočka (objektiv) je sbíhavá (neboli spojka), ta světlo zachycuje a v určité vzdálenosti soustřeďuje, a druhá čočka je rozbíhavá (neboli rozptylka), ta ze sbíhavého paprsku udělá znovu paralelní. Galileova konstrukce přenáší vzpřímený, nedeformovaný obraz, ale silně trpí chromatickou aberací, která výrazně zhoršuje kvalitu obrazu. Chromatická aberace se projevuje jako klamné zbarvení okrajů a detailů pozorovaného objektu.

how-to-choose-a-telescope_01.gif

Keplerův teleskop (vynalezený v roce 1611) byl složitější a jako okulár používal konvexní čočku, jejíž přední ohnisko se překrývá se zadním ohniskem objektivu. Obraz byl sice převrácený, ale to není pro astronomické pozorování významné – do ohniskového bodu uvnitř tubusu můžete vložit měřicí mřížku. Tato konstrukce, navržená Keplerem, měla na vývoj refraktorů silný vliv. Ačkoli také trpěl chromatickou aberací, její účinek se dal snížit zvýšením ohniskové vzdálenosti čočky objektivu. Proto refraktory té doby se středním průměrem čoček měly často ohniskovou vzdálenost několika metrů a odpovídající délku tubusu. Některé refraktory se obešly dokonce i bez něj (pozorovatel držel okulár a „chytal“ obraz, který byl přenášen čočkou objektivu instalovanou na speciálním stativu).

Kvůli těmto specifickým vlastnostem refraktorů dospěl Newton dokonce k závěru, že chromatickou aberaci refraktorů nelze odstranit. Ale v první polovině 18. století se objevil achromatický refraktor.

how-to-choose-a-telescope_02.gif

Z amatérských přístrojů jsou nejčastěji používané refraktory se dvěma čočkami, ale existují i složitější optické konstrukce. Objektiv achromatického refraktoru se obvykle skládá ze dvou čoček vyrobených z různých druhů skel: jedna čočka je spojka a druhá rozptylka. To umožňuje výrazně snížit sférické a chromatické odchylky (zkreslení obrazu, které je nedílnou součástí jediné čočky). V tomto případě zůstává tubus dalekohledu poměrně malý.

Další vývoj refraktorů vedl k vynalezu apochromátů, u kterých je účinek chromatické aberace na obraz snížen na nepatrnou hodnotu. Je toho ale dosaženo za cenu použití speciálních typů skla, jejichž výroba a zpracování jsou nákladné. Proto je cena takových refraktorů několikrát vyšší než u achromátů se stejnou aperturou.

Jako každá jiná optická konstrukce mají refraktory své výhody a nevýhody, jejichž analýza vám pomůže vybrat si teleskop.

Výhody refraktorů:

  • relativní jednoduchost konstrukce, která zajišťuje snadnou obsluhu a spolehlivost;
  • téměř nevyžadují speciální vybavení;
  • rychlá tepelná stabilizace;
  • ideální k pozorování Měsíce, planet, dvojhvězd, zejména v případě velkých hodnot apertury;
  • nepřítomnost středového stínění ze sekundárního nebo diagonálního zrcadla zajišťuje maximální kontrast obrazu;
  • dobré vykreslení barev v achromatickém provedení a vynikající vykreslení barev v apochromatickém provedení;
  • uzavřený tubus eliminuje proudění vzduchu, které poškozuje obraz, a chrání optiku před prachem a kontaminací;
  • objektiv je vyroben a nastaven jako jediná jednotka a nevyžaduje uživatelské zásahy.

Nevýhody refraktorů:

  • nejvyšší náklady na jednotku opticky účinné plochy objektivu v porovnání s reflektorem nebo katadioptrickým dalekohledem;
  • refraktory jsou zpravidla těžší a větší než reflektory a katadioptrické dalekohledy se stejnou aperturou;
  • cena a velké rozměry dalekohledu limitují maximální průměr apertury;
  • kvůli praktickým omezením apertury je méně vhodný k pozorování malých a tmavých objektů hlubokého vesmíru.

Doporučujeme Vám:

Teleskop Levenhuk Skyline 50х600 AZ

Teleskop (hvězdářský dalekohled) Levenhuk Skyline 50х600 AZ je kompaktní čočkový dalekohled, ideální k základním astronomickým pozorováním. Tento model je vybaven vysoce kvalitní optikou, má spolehlivou konstrukci a pozoruhodně snadno se používá. Tímto teleskopem budete schopni pozorovat měsíční krátery, fáze Venuše, atmosférické proudy na Jupiteru, Saturnovy prstence a široké spektrum dalších nebeských objektů. Levenhuk Skyline 50х600 je vhodný i pro pozemní pozorování.

Teleskop Levenhuk Skyline Travel 70

Levenhuk Skyline Travel 70 je refraktor na azimutální montáži. Tento teleskop je přenosný: můžete si jej s sebou vzít na pozorování v přírodě. Dodává se s batohem, v němž se dalekohled, montáž, optické doplňky a stativ dokonale uloží. Tento dalekohled je ideální k pozorování planet sluneční soustavy a Měsíce. Dá se ale také použít jako spektiv pro pozemní pozorování. S teleskopem Levenhuk Skyline Travel 70 budete mít možnost sledovat i objekty ve vzdáleném vesmíru.

Teleskop Levenhuk Strike 90 PLUS

Levenhuk Strike 90 PLUS je skvělý dalekohled pro domácí použití pro každého, kdo teprve začíná se svými prvními pokusy o pozorování hvězdné oblohy. Je nepostradatelný pro děti i pro jejich rodiče při jejich výpravách do vesmíru. Tento teleskop (hvězdářský dalekohled) se mimořádně snadno sestavuje a používá, což z něj činí vynikající nástroj pro amatérské astronomy. Strike 90 PLUS vám umožní pozorovat Měsíc a jeho slavné krátery, podivuhodné krajiny na Marsu, spatřit Saturnovy prstence a oběžnice Jupitera i vzdálené hvězdokupy a mlhoviny.

Reflektory (zrcadlové dalekohledy)

Zrcadlovy dalekohled neboli reflektor (z latinskeho „reflectio“ – odrazet) je dalekohled s objektivem skladajicim se pouze ze zrcadel. Stejne jako konvexni cocka muze konkavni zrcadlo soustredit dopadajici svetlo do jednoho bodu. Pokud v tomto bode umistite okular, uvidite obraz.

Jedním z prvních reflektorů byl Gregoryho zrcadlový dalekohled (1663), pojmenovaný podle Jamese Gregoryho, který vynalezl dalekohled s parabolickým hlavním zrcadlem. Obraz pozorovaný v takovém teleskopu je prost jak sférických, tak chromatických aberací. Světlo zachycené velkým hlavním zrcadlem, se odráží od malého eliptického zrcadla, které je uloženo před hlavním zrcadlem, a odtud prochází k pozorovateli skrze otvor ve středu hlavního zrcadla.

how-to-choose-a-telescope_03.gif

Isaac Newton byl zklamaný tehdy moderními refraktory a v roce 1667 začal pracovat na vývoji zrcadlového dalekohledu. Newton použil k zachycování světla hlavní kovové zrcadlo (skleněná zrcadla se stříbrným nebo hliníkovým povlakem se objevila až později) a malé ploché zrcátko, které zachycený optický paprsek odklánělo v pravém úhlu a přivádělo do okuláru na boční straně tubusu. Tak bylo možné zvládnout chromatickou aberaci – v tomto teleskopu se místo čoček používají zrcadla, a ta odrážejí světlo o různých vlnových délkách stejně. Hlavní zrcadlo Newtonova reflektoru může být parabolické nebo dokonce sférické, pokud je jeho poměr opticky účinné plochy poměrně malý. Výroba sférického zrcadla je mnohem jednodušší, takže Newtonovský reflektor se sférickým zrcadlem je jedním z cenově nejdostupnějších typů dalekohledů, včetně těch, které se dodávají ve formě stavebnice.

how-to-choose-a-telescope_04.gif

Schéma navržené v roce 1672 Laurentem Cassegrainem připomíná Gregoryho reflektor, ale má některé typické vlastní prvky – hyperbolické konvexní sekundární zrcadlo, a tudíž i kompaktnější velikost a menší středové ohnisko. Sériová výroba tradičního reflektoru Cassegrain je technologicky neproveditelná (složité povrchy – parabola, hyperbola) a tento dalekohled nemá korekci komy. Jeho různé modifikace jsou ale dodnes oblíbené. Zejména u teleskopu Ritchey-Chrétien se používají hlavní a sekundární hyperbolická zrcadla, což zajišťuje široké zorné pole bez chromatických aberací a má mimořádný význam pro astrofotografii (známý Hubbleův vesmírný teleskop má konstrukci tohoto typu). Kromě toho byly na základě reflektoru Cassegrain později vyvinuty oblíbené a technologicky jednoduché katadioptrické konstrukce – Schmidt-Cassegrain a Maksutov-Cassegrain.

Když si vybíráte teleskop, měli byste vědět, že pojem „reflektor“ dnes často označuje dalekohled s Newtonovským designem. I když má jen malou sférickou odchylku a je bez chromatismu, stále ještě není prost všech aberací. Již v blízkosti osy se začíná objevovat kóma (neisoplanatismus) – aberace spojená s nerovnoměrností zvětšení v různých prstencových zónách opticky účinné plochy. Kóma vede k tomu, že obraz hvězdy nevypadá jako kruh, ale jako projekce kužele – ostrá a jasná část je blíže ke středu zorného pole, tupá a kulatá daleko od středu. Kóma je přímo úměrná vzdálenosti od středu zorného pole a druhé mocnině průměru čočky objektivu. To je důvod, proč se projevuje zejména na okraji zorného pole v takzvaných „rychlých“ Newtonových teleskopech (s velkou účinnou optickou plochou). K odstranění kóma se používají speciální čočkové korekční členy, které se vkládají před okulár nebo fotoaparát.

Jako nejdostupnější reflektor stavebnicového formátu je Newtonův teleskop často umístěn na jednoduché, kompaktní a praktické dobsonovské montáži a stává se tak přenosným teleskopem s cenově dostupnou aperturou. Výrobou dobsonovských teleskopů se nezabývají jen amatéři , ale i komerční výrobci, a tyto dalekohledy mohou mít apertury o průměru až půl metru nebo více.

Výhody reflektorů:

  • nejnižší náklady na jednotku účinné optické plochy ve srovnání s refraktory a katadioptrickými dalekohledy – velká zrcadla se totiž vyrábějí snadněji než velké čočky;
  • relativně kompaktní a přenositelné (zejména reflektory typu Dobson)
  • díky poměrně velké apertuře jsou vynikající k pozorování tmavých objektů hlubokého vesmíru – galaxií, mlhovin, hvězdokup;
  • přenášejí jasný obraz s malým zkreslením, bez chromatické aberace.

Nevýhody reflektorů:

  • středové ohnisko a nástavec sekundárního zrcadla snižují kontrast obrazu;
  • tepelná stabilizace masivního skleněného zrcadla trvá dlouho;
  • otevřený tubus není prachotěsný a je vystaven tepelnému proudění vzduchu, které poškozuje obraz;
  • čas od času se zrcadla musí seřídit (je nutné provést zarovnání neboli kolimaci), protože při přepravě a používání se jejich nastavení naruší.

Doporučujeme Vám:

Teleskop Levenhuk Skyline 130x900 EQ
Levenhuk Skyline 130x900 EQ je Newtonův teleskop (hvězdářský dalekohled) typu reflektor, vynikající zrcadlový hvězdářský dalekohled k pozorování mlhavých nebeských objektů (komet, mlhovin a hvězdokup). Zrcadlové dalekohled díky své dlouhé ohniskové vzdálenosti a praktické nepřítomnosti chromatické aberace se rovněž skvěle hodí k pozorování planet. Pomocí tohoto modelu můžete pozorovat většinu objektů NGC ve velmi detailním zobrazení.

Teleskop Levenhuk SkyMatic 135 GTA
Teleskop Levenhuk SkyMatic 135 GTA je čočkový dalekohled na azimutální montáži s funkcí GoTo. Tento teleskop (hvězdářský dalekohled) s velkou aperturou (f/5) je vhodný nejen pro astronomická pozorování, ale i pro astrofotografii. Měsíční krátery o průměru pouhých asi 7 km, Saturnovy prstence, změny ročních období na Marsu i vzdálené mlhoviny a galaxie - to vše lze detailně pozorovat tímto teleskopem. Dále můžete sledovat nejpozoruhodnější objekty z katalogů Messier a NGC, asteroidy, komety a další nebeská tělesa.

Teleskop Levenhuk Strike 120 PLUS
Levenhuk Strike 120 PLUS je Newtonův reflektor. Zrcadlová optická konstrukce teleskopu zajišťuje kvalitní obraz bez chromatické aberace. Optické prvky jsou pokryty speciální povrchovou vrstvou z hliníku s vysokým indexem odrazu světla, čímž se na minimum snižují světelné ztráty uvnitř teleskopu. Díky tomu teleskop nabízí jasný a ostrý obraz.

Katadioptrické dalekohledy (zrcadlo-čočkové dalekohledy)

Zrcadlo-čočkové (neboli katadioptrické) dalekohledy používají k vytvoření obrazu a korekci aberací čočky i zrcadla. Milovníci astronomie často rozlišují dva typy katadioptrických dalekohledů s konstrukcí typu Cassegrain: Schmidt-Cassegrain a Maksutov-Cassegrain. Jedná se o nejoblíbenější dalekohledy.

U dalekohledů Schmidt-Cassegrain (Sch-C) je hlavní i sekundární zrcadlo sférické. Sférická aberace je korigována pomocí Schmidtovy korekční desky umístěné přes celou opticky účinnou plochu v horní části tubusu. Tato deska se na první pohled jeví jako plochá, má ale složitý povrch a právě vytváření takového povrchu je hlavní potíž při výrobě dalekohledů této konstrukce. Nicméně americké firmy Meade a Celestron výrobu konstrukce Sch-C úspěšně zvládly. Mezi zbytkovými aberacemi této konstrukce jsou nejvýraznější zakřivení pole a koma, jejichž korekce vyžaduje použití čočkových korekčních členů, zejména při pořizování fotografií. Hlavními výhodami jsou krátký tubus a nižší hmotnost než u Newtonova reflektoru se stejnou aperturou a ohniskovou vzdáleností. Současně neobsahuje žádné nástavce pro připevnění sekundárního zrcadla a uzavřený tubus zabraňuje proudění vzduchu a chrání optiku před prachem.

Teleskop typu Maksutov-Cassegrain (M-С) byl vyvinut sovětským optikem D. Maksutovem a podobně jako typ Sch-C má sférická zrcadla. Ke korekci aberací se používá čočkový korekční člen s plnou opticky účinnou plochou – tzv. meniskus (konvexně-konkávní čočka). Proto jsou takové dalekohledy také nazývány meniskovými reflektory. Dalšími výhodami M-С jsou uzavřený tubus a absence nástavců. Výběrem návrhových parametrů můžete opravit téměř všechny aberace. Výjimkou je tzv. sférická aberace vyššího řádu, ale její vliv je malý. Proto je tato konstrukce velmi populární a vyrábí ji řada dodavatelů. Sekundární zrcátko může být vytvořeno jako samostatná jednotka mechanicky upevněná na menisku nebo jako reflexní hliníková vrstva nanesená ve středu zadní plochy menisku. V prvním případě je zajištěna lepší korekce aberací, ve druhém případě nižší náklady a hmotnost, zpracovatelnost při sériové výrobě a vyloučení nesouososti sekundárního zrcadla.

Konstrukce M-C je obecně schopna při podobných parametrech a kvalitě výroby přenášet o něco lepší obraz než Sch-C. Velké M-C dalekohledy však vyžadují více času na tepelnou stabilizaci, protože tlustý meniskus se ochlazuje podstatně déle než Schmidtova deska. Kromě toho jsou u M-C vyšší požadavky na tuhost upevnění korekčních členů a celý dalekohled se tak stává těžším. Proto se konstrukce M-C častěji používá v případě malých a středních apertur, zatímco u středních a velkých apertur se obvykle používá schéma Sch-C.

Existují také katadioptrické konstrukce Schmidt-Newton a Maksutov-Newton, které mají charakteristické rysy původních konstrukcí a vynikající korekci aberací. Rozměry tubusu přesto zůstávají „newtonovské“ (poměrně velké) a mají vyšší hmotnost, zvláště pokud jde o korekční člen ve formě menisku. Mezi katadioptrické konstrukce dále patří modely s čočkovými korekčními členy instalovanými před sekundárním zrcadlem (konstrukce Klevtsova, „sférická konstrukce Cassegrain“ atd.).

Výhody katadioptrických dalekohledů:

  • vysoký stupeň korekce aberací;
  • univerzální použití – jsou skvělé k pozorování planet a Měsíce i objektů hlubokého vesmíru;
  • pokud je tubus uzavřený, minimalizuje tepelné proudění vzduchu a chrání před prachem;
  • kompaktnější než refraktory a reflektory, přičemž apertura je stejná;
  • modely s velkou aperturou jsou mnohem levnější než srovnatelné refraktory.

Nevýhody katadioptrických dalekohledů:

  • poměrně dlouhá tepelná stabilizace, zejména u konstrukcí s korekčním členem na bázi menisku;
  • vyšší cena než u reflektorů se stejnou aperturou;
  • komplikovaný design, který ztěžuje seřízení přístroje bez odborné pomoci.

Teleskop Levenhuk Skyline PRO 80 MAK

Optická konstrukce tohoto teleskopu podle Maksutova-Cassegraina nabízí kompaktní tubus a zobrazení vysoké kvality. Jedná se o vynikající nástroj k pozorování objektů hlubokého vesmíru, jako jsou hvězdokupy, dvojhvězdy, mlhoviny a jiné galaxie. Čočky i zrcadla jsou kompletně pokryty několikanásobnou antireflexní vrstvou, díky čemuž maximálně zužitkují dopadající světlo a dosahují delší životnosti. Robustní a lehký hliníkový tubus je usazen na paralaktické montáži s ovládáním jemného nastavení.

Teleskop Levenhuk SkyMatic 105 GT MAK GoTo

Levenhuk SkyMatic 105 GT MAK GoTo je katadioptrický teleskop optické konstrukce Maksutov-Cassegrain. To znamená, že tento teleskop (hvězdářský dalekohled) poskytuje obraz vysoké kvality a zároveň zůstává velmi kompaktní a lehký. Tento model umožňuje pozorování měsíčních kráterů o průměru pouze kolem 8 km, slunečních skvrn, atmosférických jevů na Jupiteru a Saturnových prstenců. Můžete jím pozorovat i objekty hlubokého vesmíru, jako jsou hvězdokupy, planetární mlhoviny a jiné galaxie.

Teleskop Levenhuk Strike 950 PRO

Teleskop (hvězdářský dalekohled) Levenhuk Strike 950 PRO je nejkompaktnější model řady Strike PRO, a proto jej lze snadno přepravovat k pozorování hvězd ve volné přírodě. Optická konstrukce Maksutov-Cassegrain zajišťuje kompaktní velikost a nízkou hmotnost tohoto teleskopu, a přesto poskytuje velmi kvalitní pohled na nebeské objekty. Ohnisková vzdálenost 1250 mm nabízí detailní záběry při pozorování planet, zatímco průměr čočky objektivu 90 mm vám umožňuje studovat různé objekty hlubokého vesmíru. Zkrátka se jedná o dokonalý model pro každého, kdo rád cestuje nebo prostě nemá dostatek prostoru ke skladování teleskopu doma.



Jakákoli reprodukce tohoto materiálu za účelem veřejné prezentace na libovolném nosiči informací a v jakémkoli formátu je zakázána. Na tento článek se můžete odvolávat formou aktivního odkazu na stránky cz.levenhuk.com.

Výrobce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění změnit ceny, sortiment a specifikace výrobků, případně ukončit jejich výrobu a prodej.

Prozkoumat související články (3)
Časté dotazy — Hvězdářské dalekohledy
Tento užitečný článek obsahuje nejčastější otázky týkající se teleskopů a astronomie
Jak se používá teleskop
První nastavení teleskopu. Použití jakéhokoli dalekohledu začíná jeho sestavením
Teleskopy pro děti
Optické vlastnosti, konstrukce, montáž, příslušenství – vše je důležité, když vybíráte dalekohled pro dítě. Dozvíte se, jaký dětský dalekohled zvolit pro malé průzkumníky všech věkových kategorií
Všechny články